CZEN

Divadlo | Hudba | Tanec | Kostýmy | Hry | Ohňostroj

HORTUS MAGICUS

3. – 4. září 2016
Květná zahrada v Kroměříži

Třetí ročník festivalu barokní kultury
v kroměřížském Libosadu

  • Představení festivalu


    Festival barokní kultury v kroměřížském Libosadu i letos okouzlí programem, který vás vtáhne do radovánek našich předků. Barokní hudba a tanec, divadlo čerpající z původních raně novověkých her, krása dřevěných marionet, ohňostroj podle původní ikonografie a dobové hry pro děti i dospělé – to vše již neodmyslitelně patří k festivalu Hortus Magicus. Jeho třetí ročník se uskuteční první zářiový víkend v prostorách rekonstruované Květné zahrady, jedné z památek UNESCO v Kroměříži.

    Téměř tři roky trvala rekonstrukce kroměřížské Květné zahrady. Díky vzorové obnově financované z prostředků Evropské unie se návštěvníkům v roce 2014 otevřely také nové části Květné zahrady, jako jsou Králičí kopec, Ptáčnice, Pstruží rybníky či Holandská a Pomerančová zahrada. Kroměřížský Národní památkový ústav společně s Muzeem umění Olomouc chtěli rekonstruovanou zahradu naplnit novým atraktivním programem. A jeho vrcholem se stal festival barokní kultury Hortus Magicus.

    Po oba dny konání festivalu můžete také využít nabídky stálého programu Květné zahrady. Projděte si nádherné prostory Libosadu v rámci komentovaných prohlídek, pobavte se s celou rodinou při hrách, které budou připraveny ve všech prostorách Květné zahrady, využijte jedinečné příležitosti vyzkoušet si historické kostýmy a procházet se v nich zahradou stejně jako naši předkové v časech baroka. Připraveny budou také ukázky aranžování květin v Palmovém skleníku.


    Festival je pořádán za podpory z programu „Podpora pro památky UNESCO“ Ministerstva kultury České republiky.



  • Informace pro návštěvníky



    Vstupné na festival HORTUS MAGICUS 2016

      Předprodej Prodej na místě (3. – 4. září)
      jednodenní dvoudenní jednodenní dvoudenní
    Plné vstupné 240 Kč 290 Kč 270 Kč 330 Kč
    Snížené vstupné 220 Kč 250 Kč 250 Kč 300 Kč
    Rodinné vstupné 490 Kč 590 Kč 590 Kč 690 Kč


    Snížené vstupné: Senioři nad 65 let, ZTP, studenti, děti 6–18 let.

    Rodinné vstupné: Platí pro 2 dospělé osoby a až 3 děti ve věku do 15 let.

    Vstup zdarma: Děti do 6 let věku v doprovodu dospělé osoby, ZTP/P.

    Držitelé permanentních vstupenek do Květné zahrady platných v době konání festivalu si mohou zakoupit vstupenku s 50% slevou z ceny vstupenek prodávaných na místě.

    Předprodej vstupenek:

    Předprodej bude zahájen 1. července 2016. Vstupenky si můžete zakoupit:

    - na pokladně zámku (denně 9.00–17.00, tel. +420 608 199 470)
    - na pokladně Květné zahrady (denně 8.00–18.00; tel. +420 723 962 891)

    - v Turistickém informačním centru města Kroměříž, Velké náměstí 115

    Možnost občerstvení:

    Po dobu konání festivalu jsou v prostorách Květné zahrady rozmístěny stánky s občerstvením.

    Informace pro cyklisty:

    Před Květnou zahradou se nachází stojany na kola. Do Květné zahrady je vstup s jízdním kolem i s koloběžkou zakázán.

    Parkování:

    Přímo před Květnou zahradou se nachází parkoviště pro osobní automobily. Autobusy i osobní auta mohou zdarma parkovat na Hanáckém náměstí.

    Bezbariérovost:

    Přístup do Květné zahrady je bezbariérový. Rotunda, Kolonáda a Palmový skleník jsou přístupné s asistencí (k dispozici jsou nájezdové plošiny).

    Prosíme návštěvníky, aby respektovali ZÁKAZ VSTUPU se psem, s kolem či koloběžkou.





  • Sobota 3. září 2016

    • 11.00 – 11.20
      Divadlo | Geisslers Hofcomoedianten

      Malé příběhy velkého hraběte aneb Špork na chůdách

      Divadlo pod sukní a na vysoké noze

      Chůdařská trilogie z deníků sekretáře hraběte Šporka. Krátké příběhy o životě na Kuksu, o ctnostech, neřestech a tajnostech jednoho z největších mecenášů barokního umění v Čechách.

      Pouliční divadlo podle knihy Berty Laufrové Život na Kuksu očima hofmistra Seemana.

      Režie: Petr Hašek Dramaturgie: Helena Kebrtová Scénografie: Jitka Nejedlá Kostýmy: Jitka Nejedlá a Kristýna Šrolová Hrají: Martin Bohadlo, Claudia Eftimiadisová, Petr Šmíd, Bartoloměj Veselý Premiéra: 24.8.2016 v Kuksu

      Geisslers Hofcomoedianten

      Všechno to začalo již před 300 lety z iniciativy velkého českého barokního mecenáše a milovníka umění hraběte F. A. Šporka (1662–1738). Jeho pražský palác v Hybernské byl obohacen v roce 1701 o dřevěný Comoedien-Haus. Byla to první samostatná divadelní budova v Praze pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských (nikoli česky hrajících!) divadelních společností (i loutkářských) až do roku 1725, kdy byl nahrazen novou modernější budovou se zděným průčelím. Anton Joseph Geissler (2. polovina 17. století – 1723) byl jedním z prvních samostatných principálů (Prinzipal HofComoediant) ve Šporkově divadle v Praze i v Kuksu (do 16. 9. 1708). Po 300 letech znovu ožívá jméno slavného herce a principála prostřednictvím divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, který vznikl v roce 2002 s cílem navázat na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu. Tato divadelní společnost plná mladých umělců chce i nadále zůstat věrna baroknímu (nejen) divadelnímu odkazu a stále se snažit dokázat, že baroko v současné době rozhodně není mrtvým a neinspirativním „obdobím temna“. A že jejich úsilí není zcela marným, dokazuje celá řada úspěchů a ocenění na tuzemských i zahraničních festivalech.

      www.geisslers.cz

    • 11.30 – 12.30
      Hudba | Ensemble Inégal (Loutna česká)

      Navštivte unikátní koncert, na kterém zazní autentická verze Michnovy nejznámější skladby s nově objeveným houslovým partem.

      Adam Václav Michna z Otradovic: Loutna česká (1653)

      Pravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka je soubor písní Loutna česká z roku 1653. Jejím autorem je Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30. 6. 1600 – 16. 10. 1676), skladatel, básník a praktický hudebník. Sbírka obsahuje 13 písní komponovaných s představou jejich návaznosti, přičemž jednotlivé písně znázorňují svatbu lidské duše ve třech fázích tohoto obřadu: při námluvách, zásnubách a během svatebního veselí.

      Ensemble Inégal

      Soubor se věnuje hudbě od baroka přes romantismus až po současnost. Inégal znamená nestejný – nestejný přístup k hledání interpretačních hodnot, nestejnou dramaturgii, nestejný počet hudebníků. Ensemble Inégal se cíleně vyhýbá hudebnímu mainstreamu, proto přináší každoročně posluchačům neznámou barokní hudbu, a zejména proto má na svém kontě takový počet děl Jana Dismase Zelenky v novodobých premiérách.

      www.inegal.cz

    • 13.30 – 14.30
      Divadlo | Vojta Vrtek

      Pohádka pro děti od 5 do 99 let…

      O kouzelné kuličce, aneb jak Vojta k šikovnosti přišel

      Zbrusu nové představení navazuje na tradici jarmarečních divadelníků a kejklířů a plně využívá jejich výrazových prostředků: kejklířské a artistické techniky, živou muziku a loutkoherectví spojené s činohrou. Pohádka vychází z jedné varianty klasické pohádky o „kouzelné kuličce“, jejíž síla tkví ve víře ve vlastní schopnosti člověka. Vojta – prostý, jednoduchý, nešikovný hoch – je postaven před situace, které musí řešit jinak než obvyklým způsobem. Vytrvalostí, trpělivostí a spolehnutím se na vlastní úsudek nakonec překoná intriky proradného komořího, hloupých loupežníků i nevíru vlastní mámy v jeho schopnosti. Tak z něj postupně vyrůstá šikovný a sebevědomý ženich princezny – a (kupodivu) komediant.

      Kejklířské divadlo z Doudleb

      Kejklířské divadlo z Doudleb spojuje kejklíře Vojtu Vrtka a komedianta Jana Brůčka. Ve svých představeních využívají kejklířské a žonglérské techniky a přitom si zachovávají dramatickou stavbu. Vojta Vrtek je jedním z nejlepších českých kejklířů a komediantů. Nejčastěji vystupuje sám s originálně vystavěnými žonglérskými vystoupeními, ve kterých spojuje artistický um s milým humorem, komunikací s divákem a improvizací. V minulých letech účinkoval např. v Národním divadle v představení Braniboři v Čechách, vystupoval pro prince Charlese při jeho návštěvě České republiky. Spolu s loutkohercem a hudebníkem Janem Bůčkem, který se nesmazatelně vepsal do fungování Divadla Continuo, vytvořili řadu představení, která pobaví děti i dospělé.

      Neváhejte a staňte se kejklířem a žonglérem v dílně Vojty Vrtka v sobotu 3. 9. v čase od 15.30 do 18.00 a v neděli 4. 9. od 13.00 do 16.00 hodin.

      Kejklířské divadlo z Doudleb

    • 15.00 – 16.00
      Opera | Ensemble Damian (Yta innocens)

      Opera je spojením slova, hudby a výtvarného umění. Jedinečným zážitkem je ale její zasazení do zahradní scenérie.

      Yta innocens

      Málo frekventovaný příběh ze švábských dějin o dvorských intrikách s názvem Yta innocens měl premiéru v den narozenin kardinála Schrattenbacha v kroměřížském zámeckém divadle 12. 9. 1728. Autorem opery byl piarista David Kopecký, který zpracoval literární předlohu jezuity Petruse Ribadeinery. Opera sklidila mohutný aplaus, ten byl však pro další Kopeckého práci vražedný. Italští dvorní hudebníci, kteří se cítili být ohroženi piaristickou konkurencí, vyvolali při zkouškách dalších oper několik konfliktů mezi piaristy a biskupským dvorem. I přes zdánlivé urovnání sporů byl Kopecký s rektorem celé kroměřížské piaristické koleje přeložen v listopadu 1730 na jiné působiště a zřejmě od komponování světské hudby zcela upustil.

      Ensemble Damian

      Soubor Ensemble Damian se zaměřuje téměř výhradně na autentickou interpretaci barokní a soudobé hudby. V první oblasti čerpá především z bohatého fondu českých a moravských archivů, ve druhé spolupracuje převážně se skladateli Vítem Zouharem a Tomášem Hanzlíkem, který je zároveň uměleckým vedoucím souboru. Jejich cílem není historická rekonstrukce, ale živý a současný tvar, který je dobře srozumitelný širokému spektru diváků. V řadě projektů soubor kombinuje historické, moderní a netradiční nástroje. Od roku 2013 pořádá soubor Olomoucké barokní slavnosti a festival Opera Schrattenbach.

      www.ensembledamian.com

    • 15.30 – 18.00
      Žonglérská dílna | Vojta Vrtek

      Žonglérská dílna Vojty Vrtka

      Neváhejte a staňte se kejklířem a žonglérem v dílně Vojty Vrtka!A jestli se najde ještě někdo, kdo ho nezná, tak si představte, že spojíte žonglérské a artistické umění s malým kouskem muzikanta a velkým kusem člověka, měl by vám z toho spojení vyrůst zajímavý umělec. V tomto případě se na svět vyklubal komediant, klaun a kejklíř, který se o své umění rád podělí s dětmi i dospělými. Dílny Vojty Vrtka jsou vhodné jak pro začátečníky tak pro už pokročilé artisty.

      Vojta Vrtek při svých představeních i dílnách používáv prvé řadě bohatý kontakt s publikem, ale také jednokolky, chůdy, kuželky, diabola, balóny, devilsticky, nože, hořící louče, srpy, pánvičky, vajíčka, loutky na chůdách, košťata, slepice, ohnivé tyče, trumpetu, buben, lano, koně nebo nočník… Co z toho přiveze letos na HortusMagicus? Přijďte se podívat!

      Vojta Vrtek

      Tento žonglér, artista, muzikant a klaun má v repertoáru spoustu krásných představení pro děti i dospělé.Jeho cílem je především pobavit diváka, hned potom pobavit sebe a zároveň při tom předvést kus kejklířského kumštu.

      www.kejklir.com

    • 18.00 – 19.00
      Divadlo | Geisslers Hofcomoedianten (Ambrosia)

      Přijďte zažít jedinečné kouzlo divadelně-interaktivní výstavy!

      Ambrosia

      Geisslers Hofcomoedianten zvou na netradiční inscenovanou výstavu, během níž diváci individuálně na vlastní pěst objevují a skládají jednu z nejstarších dochovaných jezuitských her na našem území. Pojednává o životě a díle sv. Ambrože a zprostředkovává autentický barokizující zážitek pokání.

      Divadelně-interaktivní výstava o sv. Ambrožovi a pokání císaře Theodosia pro 9 hereckých exponátů, jezuitský zpěv a kurátora vznikla podle stejnojmenné jezuitské hry sv. Edmunda Kampiána (1540–1581), poprvé sehráno u příležitosti pražské korunovace císaře Rudolfa II. roku 1578.

      Herecké exponáty: v podání informující Ivany Machalové, stepujícího Bartoloměje Veselého, tančící Michaely Váňové, loutkářské Kristýny Matěj Dámové, melodramatického Václava Chalupy, dell´artovské Marie Štípkové, zpívající Terezy Sedláčkové, artistního Martina Bohadla a Aleše Pospíšila jako kurátora Ambrože
      Zpěv: Zdeňka Pelcla a Simony Jindráčkové
      S využitím překladu: Petra Polehly
      Sepsali: Geisslers Hofcomoedianten
      Úprava textu: Petr Hašek
      Dramaturgická spolupráce: Michal Novák a Otakar Faifr
      Scénografie a grafický design: Michal Novák
      Asistent režie: Štěpán Macura
      Hudební spolupráce: Stanislav Bohadlo a Michael Pospíšil
      Režie: Petr Hašek

      Geisslers Hofcomoedianten

      Všechno to začalo již před 300 lety z iniciativy velkého českého barokního mecenáše a milovníka umění hraběte F. A. Šporka (1662–1738). Jeho pražský palác v Hybernské byl obohacen v roce 1701 o dřevěný Comoedien-Haus. Byla to první samostatná divadelní budova v Praze pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských (nikoli česky hrajících!) divadelních společností (i loutkářských) až do roku 1725, kdy byl nahrazen novou modernější budovou se zděným průčelím. Anton Joseph Geissler (2. polovina 17. století – 1723) byl jedním z prvních samostatných principálů (Prinzipal HofComoediant) ve Šporkově divadle v Praze i v Kuksu (do 16. 9. 1708). Po 300 letech znovu ožívá jméno slavného herce a principála prostřednictvím divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, který vznikl v roce 2002 s cílem navázat na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu. Tato divadelní společnost plná mladých umělců chce i nadále zůstat věrna baroknímu (nejen) divadelnímu odkazu a stále se snažit dokázat, že baroko v současné době rozhodně není mrtvým a neinspirativním „obdobím temna“. A že jejich úsilí není zcela marným, dokazuje celá řada úspěchů a ocenění na tuzemských i zahraničních festivalech.

      www.geisslers.cz

    • 20.00 – 21.00
      Hudba a balet | Musica Florea a Hartig Ensemble (La Guirlande enchantée)

      Večerní program plný nejen baletu, bohatých kostýmů, hudby, ale i čar a kouzel zajistí dva významné české soubory zabývající se rekonstrukcí a interpretací živého umění z historických zdrojů, taneční soubor Hartig Ensemble a vynikající orchestr Musica Florea.

      La guirlande enchantée

      Rokokový magický balet Čarodějná girlanda měl ve své rekonstruované podobě premiéru v roce 2007 v Českém Krumlově a současně se jednalo o první takto obsáhlou spolupráci souboru Hartig s orchestrem Musica Florea. Čarodějná girlanda je unikátním pramenem, neboť se k ní dochovaly hudební, ikonografické i písemné prameny, a to nejen v Českém Krumlově, takže je k dispozici dostatek srovnávacího materiálu. Autorství baletu je připisováno vídeňskému skladateli Josephu Starzerovi (1726–1787), choreografie byla v době premiéry dílem významné osobnosti raně klasicistního baletu: Franze Antona Hilverdinga (1710–1768). Balet, ve kterém není nouze o čáry a kouzla a nečekané přeměny prostředí, měl premiéru v roce 1757 ve Vídni.

      Musica Florea

      Soubor Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních výrazných počinů na poli stylově poučené interpretace hudby v České republice. Založil ho violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Hra na originální nástroje nebo jejich kopie, podložená studiem dobových pramenů a estetiky, a kreativní oživování zapomenutých interpretačních stylů i prostředků tvoří nezbytný základ činnosti souboru a jsou zároveň zárukou jeho renomé.

      Soubor hostuje na významných světových festivalech a spolupracuje s význačnými sólisty i ansámbly jako např. Magdaléna Kožená, Phillipe Jaroussky, Nancy Argenta, Veronique Gens, Paul Badura – Skoda, Susanne Rydén, Orlando Consort, Les Pages et les Chantres du Centre de Musique Baroque de Versailles, Le Poeme Harmonique nebo Boni Pueri. Soubor obdržel také řadu prestižních ocenění jako např. nejvyšší ohodnocení francouzského časopisu Diapason za nahrávku díla J. D. Zelenky „Missa Sanctissimae Trinitatis“, Studio Matouš 1994; „Zlatá Harmonie 1997“ za nejlepší domácí nahrávku roku – Bachovy árie s M. Koženou, Polygram 1997; Cannes Classical Award – MIDEM 2003 za nahrávku korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis J. D. Zelenky, Supraphon 2001.

      www.musicaflorea.cz

    • 21.30 – 23.30
      Barokní ohňostroj | Theatrum Pyrotechnicum

      Při slavnosti Hortus Magicus nesmí chybět ani oblíbený barokní ohňostroj a barokní iluminace.

      Soudobý projekt, vycházející z dochovaných historických pramenů o barokních ohňostrojích, čerpá ze spisu „Halonitro-pyroboliae“ od puškaře Josefa Furtenbacha z roku 1627. Českokrumlovští ohňostrůjci představí plody svého několikaletého bádání, průkopnické práce a vývoje vlastních konstrukčních řešení, které současnému divákovi přináší autentický zážitek s kouzlem návratu do časů dávno minulých.

      Produkci zajišťuje Jiří Honc a Zdeněk Štěpánek.

  • Neděle 4. září 2016

    • 10.00 – 10.30
      Průvod na chůdách | Geisslers Hofcomoedianten (Orloj)

      Geisslerovské „znovuvybudování orloje“ vás strhne atraktivní formou svého pouličního představení doprovázeného zasvěceným česko-německým výkladem.

      Orloj (Geisslers na chůdách)

      Geisslers na chůdách je pouliční prezentací barokního hodinového stroje – orloje, který původně stával v Praze a poté byl přemístěn do centra českého barokního umění – do lázní Kuks ve východních Čechách. Vtipnou formou na klasických dřevěných chůdách je představeno deset výjevů na motivy biblických příběhů, které byly podle dobových pramenů součástí zmiňovaného hodinového stroje – Křesťanských hodin.

      Geisslers Hofcomoedianten vás po svém vystoupení odvedou na představení Vojty Vrtka, které na program navazuje.

      Hrají Vendula Štíchová-Holičková / Kateřina Bohadlová / Michaela Váňová, Martin Bohadlo, Michaela Váňová / Petr Hašek, Kristýna Matějová / Blanka Vávrová
      Scénografie a kostýmy Geisslers Hofcomoedianten
      Překlad Marie Skalická, Stanislav Bohadlo
      Režie Petr Hašek

      Geisslers Hofcomoedianten

      Všechno to začalo již před 300 lety z iniciativy velkého českého barokního mecenáše a milovníka umění hraběte F. A. Šporka (1662–1738). Jeho pražský palác v Hybernské byl obohacen v roce 1701 o dřevěný Comoedien-Haus. Byla to první samostatná divadelní budova v Praze pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských (nikoli česky hrajících!) divadelních společností (i loutkářských) až do roku 1725, kdy byl nahrazen novou modernější budovou se zděným průčelím. Anton Joseph Geissler (2. polovina 17. století – 1723) byl jedním z prvních samostatných principálů (Prinzipal HofComoediant) ve Šporkově divadle v Praze i v Kuksu (do 16. 9. 1708). Po 300 letech znovu ožívá jméno slavného herce a principála prostřednictvím divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, který vznikl v roce 2002 s cílem navázat na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu. Tato divadelní společnost plná mladých umělců chce i nadále zůstat věrna baroknímu (nejen) divadelnímu odkazu a stále se snažit dokázat, že baroko v současné době rozhodně není mrtvým a neinspirativním „obdobím temna“. A že jejich úsilí není zcela marným, dokazuje celá řada úspěchů a ocenění na tuzemských i zahraničních festivalech.

      www.geisslers.cz

    • 10.30 – 11.30
      Divadlo | Vojta Vrtek

      Pohádka pro děti od 5 do 99 let…

      O kouzelné kuličce, aneb jak Vojta k šikovnosti přišel

      Zbrusu nové představení navazuje na tradici jarmarečních divadelníků a kejklířů a plně využívá jejich výrazových prostředků: kejklířské a artistické techniky, živou muziku a loutkoherectví spojené s činohrou. Pohádka vychází z jedné varianty klasické pohádky o „kouzelné kuličce“, jejíž síla tkví ve víře ve vlastní schopnosti člověka. Vojta – prostý, jednoduchý, nešikovný hoch – je postaven před situace, které musí řešit jinak než obvyklým způsobem. Vytrvalostí, trpělivostí a spolehnutím se na vlastní úsudek nakonec překoná intriky proradného komořího, hloupých loupežníků i nevíru vlastní mámy v jeho schopnosti. Tak z něj postupně vyrůstá šikovný a sebevědomý ženich princezny – a (kupodivu) komediant.

      Kejklířské divadlo z Doudleb

      Kejklířské divadlo z Doudleb spojuje kejklíře Vojtu Vrtka a komedianta Jana Brůčka. Ve svých představeních využívají kejklířské a žonglérské techniky a přitom si zachovávají dramatickou stavbu. Vojta Vrtek je jedním z nejlepších českých kejklířů a komediantů. Nejčastěji vystupuje sám s originálně vystavěnými žonglérskými vystoupeními, ve kterých spojuje artistický um s milým humorem, komunikací s divákem a improvizací. V minulých letech účinkoval např. v Národním divadle v představení Braniboři v Čechách, vystupoval pro prince Charlese při jeho návštěvě České republiky. Spolu s loutkohercem a hudebníkem Janem Bůčkem, který se nesmazatelně vepsal do fungování divadla Continuo, vytvořili řadu představení, která pobaví děti i dospělé.

      Neváhejte a staňte se kejklířem a žonglérem v dílně Vojty Vrtka v sobotu 3. 9. v čase od 15.30 do 18.00 a v neděli 4. 9. od 13.00 do 16.00 hodin.

      Kejklířské divadlo z Doudleb

    • 11.00 – 12.00
      Hudba | Capella Ornamentata a Richard Šeda

      Kroměřížský hudební archiv je světovým unikátem, ze kterého čerpají hudebníci již desítky let. Odhalte tajemství archivních pramenů a zažijte magický okamžik, kdy se z pouhého notového zápisu stává hudba.

      Koncert pro Karla z Lichtensteinu-Castelcorna

      Zcela příznačný název nese hudební program, který je spojen s nejstarší částí kroměřížského hudebního archivu. Zde se nacházejí hudebniny z období episkopátu biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695), a právě doba jeho působení na kroměřížském zámku je spojena se vznikem biskupské, později arcibiskupské kapely. Mimořádný posluchačský zážitek přinese přednes skladeb určených pro cink, v jehož zvuku se snoubí krása dřevěných i žesťových dechových nástrojů.

      Capella Ornamentata

      Hlavním posláním ansámblu je autentická interpretace převážně duchovní hudby 16. a 17. století. Specifikem souboru je prezentace zatím méně známých dechových nástrojů, za všechny můžeme jmenovat cink, barokní pozoun nebo dulcian. Zakladatelem souboru je Richard Šeda, který se systematicky věnuje hře na cink, absolvoval interpretační kurzy v Praze a ve Francii u cinkenistky Judith Pacquier. Členové ansámblu působí v předních českých i zahraničních souborech staré hudby. Capella Ornamentata má na svém kontě řadu prestižních vystoupení v České republice i v zahraničí.

      www.capella-ornamentata.cz

    • 12.00 – 13.00
      Opera | Ensemble Damian (Endymio)

      Opera je spojením slova, hudby a výtvarného umění. Jedinečným zážitkem je ale její zasazení do zahradní scenérie.

      Endymio

      V roce 1727 se v kroměřížském zámku uskutečnilo představení opery Endymio na latinský text piaristy P. Davida a s. Joanne Baptista – Jana Kopeckého (1696–1758), který byl s největší pravděpodobností i autorem dnes již ztracené hudby. Kopecký přebásnil do latiny 30 let staré italské libreto zpracovávající antický mýtus o sličném mladíkovi, který upadl do věčného spánku, což mu zajistilo mimo jiné také věčné mládí. A tak byla umělci postava Endymiona chápána jako symbol nadčasové krásy.

      Ensemble Damian

      Soubor Ensemble Damian se zaměřuje téměř výhradně na autentickou interpretaci barokní a soudobé hudby. V první oblasti čerpá především z bohatého fondu českých a moravských archivů, ve druhé spolupracuje převážně se skladateli Vítem Zouharem a Tomášem Hanzlíkem, který je zároveň uměleckým vedoucím souboru. Jejich cílem není historická rekonstrukce, ale živý a současný tvar, který je dobře srozumitelný širokému spektru diváků. V řadě projektů soubor kombinuje historické, moderní a netradiční nástroje. Od roku 2013 pořádá soubor Olomoucké barokní slavnosti a festival Opera Schrattenbach.

      http://www.ensembledamian.com

    • 13.00 – 14.00
      Divadlo | Geisslers Hofcomoedianten (LoutnaCZ)

      LoutnaCZ

      Nechtěně inscenovaný koncert

      Ne, ne, nemůžu mlčet, musím o tom zpívat. V břiše mi kručelo, teď bude veselo, hektolitry piva… Ženich hledá nevěstu. Která to bude? Koncert o veliké svatbě a příběh kapely, která měla před sebou málem hvězdnou kariéru. Velmi volná adaptace jednoho z nejslavnějších děl českého baroka.

      Hrají: Martin Bohadlo, Simona Jindráková, Dominik Linka, Tereza Sedláčková, Petr Šmíd, Bartoloměj Veselý
      Hudba: David Hlaváč
      Dramaturgie a úprava textů: Helena Kebrtová
      Výprava: Kristýna Šrolová
      Produkce: Markéta Bodorívková, David Gerneš a David Nushart
      Technika: Lukáš Brinda, Ladislav Štěrba a Vítězslav Koblischka
      Režie: Petr Hašek
      Premiéry:
      1. premiéra 29. 7. 2016 v Mikulově
      2. premiéra 25. 8. 2016 v Kuksu
      Pražská premiéra 1. 10. VILA Štvanice

      Geisslers Hofcomoedianten

      Všechno to začalo již před 300 lety z iniciativy velkého českého barokního mecenáše a milovníka umění hraběte F. A. Šporka (1662–1738). Jeho pražský palác v Hybernské byl obohacen v roce 1701 o dřevěný Comoedien-Haus. Byla to první samostatná divadelní budova v Praze pro veřejná představení profesionálních kočujících německých, italských a francouzských (nikoli česky hrajících!) divadelních společností (i loutkářských) až do roku 1725, kdy byl nahrazen novou modernější budovou se zděným průčelím. Anton Joseph Geissler (2. polovina 17. století – 1723) byl jedním z prvních samostatných principálů (Prinzipal HofComoediant) ve Šporkově divadle v Praze i v Kuksu (do 16. 9. 1708). Po 300 letech znovu ožívá jméno slavného herce a principála prostřednictvím divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten, který vznikl v roce 2002 s cílem navázat na významnou barokní divadelní tradici v Kuksu. Tato divadelní společnost plná mladých umělců chce i nadále zůstat věrna baroknímu (nejen) divadelnímu odkazu a stále se snažit dokázat, že baroko v současné době rozhodně není mrtvým a neinspirativním „obdobím temna“. A že jejich úsilí není zcela marným, dokazuje celá řada úspěchů a ocenění na tuzemských i zahraničních festivalech.

      www.geisslers.cz

    • 13.00 – 16.00
      Žonglérská dílna | Vojta Vrtek

      Žonglérská dílna Vojty Vrtka

      Neváhejte a staňte se kejklířem a žonglérem v dílně Vojty Vrtka!A jestli se najde ještě někdo, kdo ho nezná, tak si představte, že spojíte žonglérské a artistické umění s malým kouskem muzikanta a velkým kusem člověka, měl by vám z toho spojení vyrůst zajímavý umělec. V tomto případě se na svět vyklubal komediant, klaun a kejklíř, který se o své umění rád podělí s dětmi i dospělými. Dílny Vojty Vrtka jsou vhodné jak pro začátečníky tak pro už pokročilé artisty.

      Vojta Vrtek při svých představeních i dílnách používáv prvé řadě bohatý kontakt s publikem, ale také jednokolky, chůdy, kuželky, diabola, balóny, devilsticky, nože, hořící louče, srpy, pánvičky, vajíčka, loutky na chůdách, košťata, slepice, ohnivé tyče, trumpetu, buben, lano, koně nebo nočník… Co z toho přiveze letos na HortusMagicus? Přijďte se podívat!

      Vojta Vrtek

      Tento žonglér, artista, muzikant a klaun má v repertoáru spoustu krásných představení pro děti i dospělé.Jeho cílem je především pobavit diváka, hned potom pobavit sebe a zároveň při tom předvést kus kejklířského kumštu.

      www.kejklir.com

    • 15.00 – 16.00
      Hudební drama | Hudební lahůdky a Plaisirs de musique (Le Jardin Des Plaisirs)

      V zahradě potěšení se posluchačům otevírá příběh zapovězené lásky anglické lady a francouzského rytíře.

      Le Jardin des Plaisirs

      Silný příběh dvou odloučených milenců je zasazený do roku 1697, což dokresluje i tematický výběr skladeb a textů anglických a francouzských autorů období přelomu 17. a 18. století jako Henry Purcell, Henry Lawes nebo Michel de la Barre.

      Plaisirs de Musique

      Plaisirs de Musique je soubor, který se specializuje na autentickou interpretaci hudby starších stylových období na dobové nástroje. Pod uměleckým vedením Jana Čižmáře se věnuje interpretaci hudby od 15. do 19. století. Jeho členové jsou přední evropští profesionální hudebníci specializující se na starou hudbu. Projekty, ve kterých ansámbl účinkuje, jsou jednak čistě hudební, zahrnují však také spolupráci na operních realizacích, recitály se zpěváky, herci i tanečníky.

      Laila Cathleen Neuman (NL) – soprán; Jean-Sébastien Beauvais (FR) – kontratenor; Marta Kratochvílová (CZ) – traverso; Robert Smith (UK) – viola da gamba; Jan Čižmář (CZ) – loutna

      www.plaisirsdemusique.org
      www.hudebnilahudky.cz

  • V průběhu celého festivalu

    • Sobota i neděle 10.00–17.00
      Hry pro celou rodinu ve všech prostorách Květné zahrady

      Hortus magicus 2016 – Hry pro děti a dospělé

      V zahradě je pro vás připraveno osm herních stanovišť inspirovaných mýty o Apollónovi, bohu světla, řádu, harmonie a krásy. Jednotlivá stanoviště můžete navštěvovat v libovolném pořadí, avšak poslední navštívení je umístěno na Jahodový kopeček, symbolizující horu Parnas. Zde má vaše pouť své završení a zde také budete slavnostně dekorováni.

      Nakrmte Apollóna: Kolonáda – u sochy Apollóna

      Apollón byl dítětem jen několik dní. Díky božskému nektaru ambrosie záhy dospěl. Pomozte nám ho nakrmit.

      Apollónovy múzy: Holandská zahrada

      Apollóna vychovávaly vodní víly žijící v pramenech. Milovaly hudbu, zpěv i tanec, a proto se jim říkalo múzy. Každá z nich měla na starosti nějaké umění. Přijďte se od nich něčemu přiučit, ať už to bude tanec, hudba, veršování či něco jiného.

      Boj s drakem: Kuželna

      Když se z Apollóna stal statný muž, porazil v souboji draka Pýthona. Vypravte se na draka i vy!

      Delfská věštírna: Bludiště

      Ostrov Délos, na kterém se Apollón narodil, se stal proslulým svojí věštírnou, nad jejímž vchodem byl nápis „Poznej sám sebe“. Zeptejte se na svůj osud ve středu bludiště.

      Hudební souboj s Marsyem: prostor před Kolonádou u lyrovníku tulipánokvětého

      Apollón se utkal v hudebním souboji s Marsyem, který se domníval, že hraje lépe než bohové. Libosad hledá superstar! Kdo zvítězí a kdo bude stažen z kůže?

      Salon u Dafné: Edukační zahrada

      Apollón byl zasažen šípem lásky a zamiloval se do Dafné. Ta ale jeho lásku neopětovala a raději se stala vavřínem. Vytvořte dárek, který by obměkčil její srdce, nebo si ozdobte hlavu vavřínovým věncem.

      V království Diany: Králičí kopec

      Nejen Apollón, ale také jeho sestra Diana měla luk s neomylnými šípy. Vyzkoušejte si, jak neomylně střílíte vy. V okolí Králičího kopce, jemuž Diana vévodí, naleznete také mnoho dalších příležitostí ke hře.

      Výstup na horu Parnas: Jahodový kopeček (vzdálenější od vstupu)

      Apollón je bohem slunce. Vystoupejte k němu na místo v zahradě, které je slunci nejblíže. Zde vás Apollón odmění a dozvíte se tajemství o budovateli zahrady.

    • Sobota i neděle 10.00–17.00
      Komentované prohlídky květné zahrady

      Komentované prohlídky Květné zahrady: Prohlídky pro veřejnost začínají vždy v každou celou hodinu v Čestném dvoře Květné zahrady

      Po oba dny konání festivalu se můžete v rozmezí od 10.00 do 17.00 v každou celou hodinu zúčastnit komentovaných prohlídek, které pro vás připravili průvodci a odborníci Národního centra zahradní kultury v Kroměříži. Nechejte si představit Květnou zahradu jako celek a poznejte její zajímavá zákoutí, stavby i mnohdy netušené funkce. V průběhu prohlídky vámbudou představeny známé i méně známé skutečnosti o zahradě či výsledky badatelských výzkumů, které se týkají zahradního umění, archeologie, stavebně-historických průzkumů, dendrologie apod.

      Setkání zájemců o prohlídku se uskuteční vždy v Čestném dvoře Květné zahrady.

    • Sobota i neděle 10.00–17.00
      Půjčovna historických kostýmů

      Půjčovna historických kostýmů: Palmový skleník

      Díky půjčovně kostýmů můžete mít zážitek z festivalu barokní kultury ještě intenzivnější! Pomocí nádherných autentických historizujících módních oděvů se můžete při procházce Květnou zahradou cítit jako šlechtic nebo jako filmová hvězda. Nabídneme Vám unikátní kolekci desítek kostýmů a doplňků nejen dámských a pánských, ale také dětských, které zpříjemní víkendový program nejedné princezně. Vše bude přehledně uspořádáno a připraveno v Palmovém skleníku po oba dny konání festivalu. Když se v barokních či rokokových šatech při procházce Libosadem vyfotíte, budete mít kromě jedinečného zážitku také krásnou památku na konec léta v Kroměříži.

    • Sobota i neděle 10.00–17.00
      Ukázky aranžování květin

      Ukázky aranžování květin: Palmový skleník

      Využijte návštěvy Květné zahrady a načerpejte také inspiraci pro výzdobu vašich domovů. Dozvíte se nejen základy o aranžování, ale budete mít možnost si popovídat se zkušenou floristkou, díky čemuž třeba zjistíte, jak správně pečovat o řezané květiny, aby vám vydržely doma krásné co možná nejdéle.



  • HORTUS MAGICUS 2015